Váha je označení pro množství látky stanovené vážením za
 použití vah, tedy na základě porovnávání silového působení 
gravitace na hmotná tělesa. Protože toto silové působení F, nazývané
 tíha, je dáno vztahem

    F = G \frac{M m}{r^2},

kde G je gravitační konstanta, M je hmotnost Země, m je neznámá 
hmotnost zkoumaného tělesa a r je vzdálenost mezi těžištěm Země a
 místem, kde se porovnávání silového působení na zkoumané těleso
 nebo množství látky provádí, je současně mírou velikosti hmotnosti
 tohoto množství látky, případně tělesa. Pokud je tedy silové
 působení F na dva objekty v daném místě na povrchu Země stejné,
 říkáme v běžném životě, že oba objekty mají stejnou váhu a 
obvykle tím rozumíme, že mají stejnou hmotnost. Ve skutečnosti 
však nelze tyto dva pojmy zaměňovat.

V minulosti se pojmu váha užívalo přímo pro označení silového 
působení F gravitační síly na tělesa; v současné fyzikální terminologii
 se však pro tuto sílu zásadně užívá pojmu tíha.

Hmotnost je vlastnost hmoty, která vyjadřuje míru
 setrvačných účinků hmoty či míru gravitačních účinků. Tato fyzikální
 veličina se také někdy nesprávně nazývá váha.



Hmotnost není míra množství látky v tělese. Přestože je tak často 
chápána, obecně to neplatí, neboť z teorie relativity vyplývá, že při 
velikých rychlostech hmotnost roste, ačkoliv množství látky zůstává 
stejné.

Hmotnost nepředstavuje jiné označení pro hmotu (i když v angličtině
 se používá stejný výraz „mass“ pro oba dva pojmy, což vede stále
ke zmatkům a špatným překladům a výkladům). Hmota je vše, co je
 možné zkoumat, může nabývat různých forem (látky, fyzikální pole 
či jejich časové změny, tj. záření), je to spíše filosofický pojem pro 
tzv. objektivní realitu.

Hmotnost je vlastnost hmoty, která vyjadřuje míru setrvačných 
účinků hmoty či míru gravitačních účinků (tato ekvivalence 
setrvačných a gravitačních sil vyplývá z obecné teorie relativity). 
Hmotnost je obdobná charakteristika hmoty jako např. energie, 
elektrický náboj apod.